Rakathon 2026: jak jsme za 24 hodin postavili Klidku a skončili na 6. místě

Rakathon 2026 byl národní AI hackathon proti rakovině: tři města, jeden víkend a 24 hodin na to, aby tým postavil něco, co by nemocnice opravdu mohla používat. S týmem Canbe jsme postavili Klidku – aplikaci, se kterou se pacient připraví na operaci bez běhání od jedné ordinace ke druhé. Anesteziologická ambulance díky ní zachytí třeba anémii ještě v době, kdy se dá léčit.

Na bednu to nebylo. Skončili jsme na 6. místě ze 100 týmů a upřímně, mám z toho radost. V článku najdete, co jsme postavili, proč na tom záleží a co si z víkendu odnáším.

Akce

Rakathon 2026 – Národní AI hackathon proti rakovině

Termín

16.–18. října 2026

Kde

Naráz v Praze, Brně a Ostravě. My jsme byli v Praze na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Výzva

SMART ONCO AA: Příprava bez čekání. Zadal ji doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA, LL.M., VFN Praha

Tým

Canbe: Tadeáš Kapic, Štěpán Varvařovský, Lukáš Vlček a já

Výsledek

6. místo ze 100 týmů

Projekt

Klidka v galerii projektů Rakathonu

Co je Rakathon?

Rakathon je český hackathon, kde vývojáři, lékaři, datoví vědci a studenti společně staví AI nástroje pro onkologickou péči. Ročník 2026 běžel naráz v Praze, Brně a Ostravě. Hlavním partnerem byla VZP a záštitu nad akcí převzali předseda vlády, ministr zdravotnictví a vládní zmocněnec pro umělou inteligenci. Přihlásilo se celkem 100 týmů.

Formát je jednoduchý a nemilosrdný. V pátek nemocnice a partneři představí své výzvy, týmy pak mají 24 hodin na funkční prototyp a v neděli to celé končí pitchi a vyhlášením výsledků v Praze.

Od běžného hackathonu se Rakathon liší hlavně tím, odkud výzvy přicházejí: každou zadávají lidé, kteří ten problém řeší každý den.

Výzva: příprava na operaci jako štafeta

Naši výzvu zadal doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA, LL.M., přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Jmenovala se SMART ONCO AA: Příprava bez čekání.

Před operací pacient obchází praktického lékaře, laboratoř, specialisty a nakonec anesteziologickou ambulanci a všude sbírá výsledky. Každý krok čeká na ten předchozí. Papíry často leží doma v šuplíku a spousta starších pacientů se do nemocničního portálu nikdy nepřihlásí.

Tohle zdržení má velmi konkrétní cenu. Představte si pacienta s hemoglobinem 104 g/l, jehož zpráva od praktika se k anesteziologovi dostane až pár dní před operací. Na nápravu už je pozdě: nitrožilní železo potřebuje k účinku nejméně dva týdny, železo v tabletách šest až osm. V onkochirurgii to přitom není nic výjimečného. S anémií jde na sál víc než každý pátý onkologický pacient a léčba anémie před operací patří k základům patient blood managementu.

Co jsme postavili: Klidka

Název Klidka je od slova klid. Myšlenka je jednoduchá: pacient nemusí řešit, co má zařídit dřív a co později. Ambulance to jen potřebuje vědět co nejdřív.

1. Pacient fotí dokumenty hned, jak je má, v jakémkoli pořadí. Žádný nemocniční portál, který by se musel učit. Po každé fotce dostane jedinou zprávu s tím, co ještě chybí.
2. AI dokumenty přečte, lékař potvrdí. Hodnoty se vytěží na pozadí a zvýrazní přímo na fotce, takže je lékař jedním pohledem zkontroluje a potvrdí, nebo opraví. Dokud je nepotvrdí, nic se nestane.
3. Ambulance jedná hned. Hemoglobin pod 120 g/l založí úkol podle pravidel patient blood managementu a časová osa ukáže, jestli se příprava stihne do termínu operace. Sestry vidí, kdo se ještě neozval, a můžou se mu včas připomenout.

Takhle to vypadá v praxi. Pacienti na screenshotech jsou smyšlení, všechno jsou to demo data.

Jak jsme to za 24 hodin postavili

Všechno jsme testovali na 53 fiktivních dokumentech VFN a syntetických datech pacientů. Skutečná data pacientů jsme nepoužili ani jednou.

Doc. Bláha s námi prototyp během hackathonu dvakrát prošel a pokaždé jsme odcházeli s kratším a přesnějším seznamem úkolů.

Drobnost, kterou mám moc rád: týmovou fotku na začátku článku pořídil skener dokumentů přímo v Klidce. Je vyladěný na čitelné papírové laboratorní zprávy, ne na hezké obličeje. Proto ta expozice.

Proč je důležité mít informace dřív

Že se dřívější a chytřejší příprava vyplácí, už je prokázané. Virtuální předoperační ambulance v Madridu zkrátila anesteziologům vyšetření z 10 na 4,5 minuty a podíl výkonů zrušených v den operace snížila ze 4,3 % na 2,8 %. A to úplně bez AI.

Klidka přidává dílek, který v mnoha nemocnicích pořád chybí: dostat papíry od pacienta včas a v podobě, se kterou ambulance může hned pracovat. A to i od pacientů, kteří by žádný portál nikdy nepoužili.

Výsledek: 6. místo ze 100 týmů

Skončili jsme na 6. místě ze 100 týmů. Žádná bedna, žádná trofej, a to je v pořádku: v tak silné konkurenci je to výsledek, na který jsme všichni čtyři hrdí. Gratulujeme první trojici: KOMPACS od týmu 404: tumor not found, ONTRA – Oncology Trace od týmu ICU a Cesta pacienta – společně k cíli od týmu MediBit.

Co dál s Klidkou

V pitchi jsme navrhli pilotní provoz ve VFN, který změří dvě věci: o kolik dřív se výsledky hemoglobinu dostanou do ambulance a kolik pacientů s anémií se stihne včas léčit. Pak by přišly na řadu SMS pro pacienty o tom, jak jsou s přípravou daleko, podepisování přes Národní identitní autoritu (NIA) a rozšíření na další kliniky VFN.

Co si odnáším

• Člověka, který problém řeší každý den, přizvěte co nejdřív. Otestovat prototyp s lékařem, který ho bude opravdu používat, je lepší než sebedelší dohadování.
• Poslední slovo musí mít člověk. AI, která ve zdravotnictví jedná sama, nepřipadá v úvahu. Když AI čte a lékař rozhoduje, je produkt rychlejší a zároveň důvěryhodný.
• Navrhujte pro toho nejméně digitálně zdatného. Fotka papírové zprávy funguje u každého, i u pacientů, kteří se do nemocničního portálu nikdy nepřihlásí.

Poděkování

Děkuju doc. Bláhovi a KARIM VFN za výzvu, kterou stálo za to řešit, a za čas, který jste nám o víkendu věnovali. Díky organizátorům Rakathonu, partnerům a mentorům a 2. lékařské fakultě, že nás v Praze hostila. A Tadeáši, Štěpáne, Lukáši – díky. Za rok znovu?